Můj příběh

 

Ve svém životním poslání pracovat s lidmi jsem se shlédla ve 13ti letech, kdy jsem toužila pochopit, jaké motivy stojí za lidským jednáním, a cítila jsem potřebu porozumět sama sobě a světu, který mi uštědřil pár ran do mé citlivé pubertální duše. Touha pomáhat druhým a pomoci tak i sobě vedla logicky ke studiu psychologie, psychoterapeutickému výcviku a k velmi brzkému startu v pracovním životě ještě před dokončením vysoké školy.

Z dnešního pohledu vidím, že jsem nebyla připravená nést tíhu životů těch druhých a po osmi letech jsem se vyčerpala. Kdybyste se mně v té době zeptali, kdo jsem, řekla bych, že psycholog. Tato role se mnou byla tak bytostně spjatá, že jsem za ní neviděla sama sebe. Velmi dlouho mi trvalo, než jsem se přestala identifikovat s tím, co dělám, a začala vnímat to, kým vlastně jsem. Vždy jsem věřila tomu, že každý problém, každá bolest, posune člověka na cestě jeho osobního rozvoje a dokud jsem podle tohoto hesla žila, problémy přicházely. Ty menší běžně, ty větší krize vždy po sedmi letech.

Dvakrát jsem musela obletět zeměkouli, abych pochopila, kde je moje místo a že tam, kde mám kořeny, se cítím nejlépe. Teprve, až jsem si uvědomila, že na cestě duchovního rozvoje člověka posouvá i radost, vděčnost a soucit se sebou i s druhými, začaly přicházet i ty dobré věci. Možná nezačaly a vždy tu byly, jen já jsem je neviděla, protože jsem byla zaměřená na „řešení problémů“.

Jako přirozeně podnikavý člověk, který rád vymýšlí a realizuje nové projekty, jsem si ověřila, že mé místo v pracovním životě není v roli zaměstnance. Jelikož mám ten dar, že žiju s vědomím toho, že smrt je jediná jistota, kterou v životě máme, dokážu velmi dobře rozlišovat, čemu chci v druhé polovině svého života věnovat svou energii a čas a čemu nikoliv. Smrt je pro mně úžasným měřítkem smysluplnosti toho, čím svůj den naplním. V současnosti svůj čas dělím mezi koučování, čas věnovaný sobě a čas věnovaný mému synovi a lidem, na kterých mi záleží.

Koučink je úžasný nástroj pomáhající akcelerovat osobní rozvoj u lidí, kteří chtějí docílit změnu v jakékoliv oblasti svého života. Když vidím posuny u svých klientů, obohacuje to i mně samotnou. Mým největším učitelem je v současnosti můj syn. Děkuji Ti, Eriku, že jsi mým nejautentičtějším zrcadlem a zároveň důvodem, proč měnit svůj způsob bytí v tomto světě. Díky Tobě jsem se už mnohé naučila a mnohé mám ještě před sebou.

Chcete-li se vydat na tu úžasnou cestu sebepoznání právě se mnou, je mi velkou ctí...

- - -